Ekonomické dopady války na Ukrajině
Ekonomické dopady války na Ukrajině
S ránem 24. 2. 2022 se situace na Ukrajině již nedá nazvat jinak než válečným stavem. Rusko se
rozhodlo pro vojenskou operaci, kterou započalo útokem na ukrajinskou vojenskou
infrastrukturu pravděpodobně po celé zemi. Netroufám si spekulovat o dalším vojenském
vývoji, který není k datu psaní tohoto komentáře znám, protože je však další eskalace včetně
pozemních operací vysoce pravděpodobná, vydávám tento komentář s odhadem
pravděpodobných dopadů na finanční trhy a portfolia klientů.
Zásadní dopady si můžeme rozdělit do následujících skupin:
• dopady na globální ekonomiku,
• přímé dopady na investiční nástroje,
• nepřímé dopady na investiční nástroje.
Dopady na globální ekonomiku
Současný konflikt se odehrává mezi zeměmi, jejichž podíl na globální ekonomice není příliš
významný, avšak mají nezanedbatelný podíl na konkrétních dílčích komoditních trzích. Ukrajina
je významným producentem zemědělských komodit a široké válečné operace na jejím území
by vedly ke ztrátě této produkce. Už samotná hrozba další eskalace znamená významný tlak
na růst cen těchto komodit, a lze tak očekávat silné inflační tlaky přes růst cen potravin.
Rusko je významným producentem energetických komodit (ropa, plyn, uhlí) a také dalších
nerostných surovin (např. nikl). Lze očekávat, že dopady ekonomických sankcí uvalených na
Rusko budou z ruské strany opětovány, a dojde tak k útlumu vzájemného obchodu. Zejména
prostřednictvím cen ropy a plynu, na jejichž dovozu z Ruska je závislá Evropa, dojde
pravděpodobně k silnému nákladovému šoku. Tento nákladový šok dále zesílí inflační tlaky,
protože energie jsou vstupem praktiky každé produkce.
Z hlediska lokálních ekonomik lze očekávat nejsilnější dopady na země zapojené do konfliktu, a
to jak z důvodu přímých válečných operací, tak z důvodu sankcí. Nepříjemné ekonomické
dopady však pocítí i blízké země, mezi které patří i ČR. Lze předpokládat, že významná část
pracovní síly rekrutující se z řady ukrajinských občanů bude v důsledku současného dění
směřovat do své vlasti a tyto pracovní síly budou v dotčených ekonomikách chybět. Na nejbližší
země zároveň dopadnou náklady starostí o uprchlíky, kteří často nebudou schopni zapojit se
do aktivní ekonomické činnosti. Na nejbližší země také mohou silně dopadnout vedlejší účinky
vzájemných ekonomických sankcí.
=> Silnější inflační tlaky, lokálně možný významný ekonomický útlum.
Přímé dopady na investiční nástroje
Přímé dopady na investiční nástroje budou nejsilnější u ruských akcií. Vedle silného poklesu cen
akcií může být také nepříjemná snížená likvidita, kdy dochází k zastavení obchodování na ruské
akciové burze. Případné sankce uvalené na Rusko, jakož i dopady snížené likvidity pak mohou
vést k likvidaci fondů, které jsou na Rusko zaměřené. To je hlavní nevýhoda úzce zaměřených
fondů – dojde-li k nějaké nepříjemné události, nemá správce možnost nikam utéct a investoři
pak navíc často s ohledem na likvidaci fondů nedostanou příležitost ztrátu „vysedět“. Události
na Ukrajině samozřejmě silně dopadnou i na akcie ukrajinských společností. Pokud by válečné
operace eskalovaly, je možné praktické zhroucení ukrajinské ekonomiky. Akcie ukrajinských
společností však nejsou obecně součástí investičních fondů dostupných v ČR.
Méně drtivé, avšak přesto silné dopady je také možné sledovat u akcií zemí střední a východní
Evropy, zejména polských. V Polsku jsou obchodovány některé ukrajinské společnosti, a je zde
tak přímá vazba. Akcie tohoto regionu budou navíc pod tlakem v důsledku obav, že Ukrajina
nemusí být jedinou zemí, na kterou se Rusko zaměří. Lze předpokládat, že dopady na širší
středoevropský region postupně odezní.
Globální akciové fondy obsahují převážně akcie společností z USA, dále pak ze západní Evropy
a Japonska. Jejich portfolia budou nervozitou na trzích také dotčena dle úrovně eskalace
událostí na Ukrajině, ale přímý dopad lze očekávat spíše krátkodobý. U lokálních válečných
konfliktů je obvyklé, že trhy se vracejí do normálu relativně brzy a korekce směrem dolů bývá
relativně rychle smazána.
=> Přímé dopady na investiční nástroje budou silné zejména na investice v konkrétním
regionu. Z historie lokálních konfliktů si můžeme vzít zkušenost, že na globální aktiva je
přímý vliv jen krátkodobý. Pro dlouhodobé pravidelné investice do
globálně diverzifikovaných fondů to tedy především znamená určité období levnějších
nákupů.
Nepřímé dopady na investiční nástroje
Finanční trhy jsou již několik let ve vleku aktivit hlavních centrálních bank a současné události
mohou změnit jejich náhled na globální ekonomiku. Tím by mohlo dojít i ke změně měnové
politiky. Nejdůležitější v tomto ohledu jsou rozhodnutí centrální banky USA – Fedu. Očekávalo
se, že v březnu začne Fed zvyšovat své sazby a zároveň by mohla následovat redukce rozvahy
Fedu, tj. stahování části rekordně vyemitované likvidity z trhu. Hlavními zdroji majícími potenciál
pro změnu v měnové politice jsou změna inflačních očekávání a vývoj globální ekonomiky.
Eskalace konfliktu by pravděpodobně vedla k zesílení inflačních tlaků a k útlumu globální
ekonomické aktivity zejména v důsledku ekonomických sankcí a reakcí na ně. Největším rizikem
je v tomto smyslu riziko stagflace, tj. rychle rostoucí inflace a ekonomické stagnace.
V minulosti bylo obvyklé, že Fed odsunul zpřísnění měnové politiky při globálních ekonomických
turbulencích. Jednalo se však hlavně o dobu, kdy nebyl ohrožen inflační cíl. Pokud by i nyní došlo
k odložení zpřísnění měnové politiky, mohlo by to být dopingem pro další růst cen zejména akcií společností z USA. Z dlouhodobého hlediska by se však jednalo o negativní faktor ve smyslu
prohlubování nerovnováh a nafukování cenových bublin. Opačná varianta, tj. rychlejší
zpřísnění při vnímání silnějších inflačních tlaků, by naopak mohla vést k rychlejšímu poklesu cen
akcií. Z dosavadních kroků Fedu se nejeví pravděpodobně, že by se pro rychlejší než očekávané
zpřísňování měnové politiky mohla v rámci měnového výboru Fedu najít silná podpora. Dá se
však předpokládat, že očekávání změny v měnové politice Fedu budou mít na globální finanční
trh vliv vyšší než samotný konflikt na Ukrajině.
Co řící závěrem? Mnou navržená portfolia jsou připravená i na takovéto krizové situace. S klienty nevsázím na jednotlivé státy či firmy, ale volím vždy široce diverzifikovaná řešení, která v klidu přestojí i lokální válečný konflikt. Akciové a nemovitostní fondy velmi dobře fungují i jako ochrana proti inflaci. V ohrožení je tak zejména hotovost. Nedoporučuji tedy kumulovat více hotovosti, než jsou náklady domácnosti na jednotky měsíců. Zbytek je vhodné investovat.
Autor
Jako poradce pracuji ve financích od roku 2014. Vzdělání jsem získal na Vysoké škole ekonomické. Protože se ale finanční trh neustále vyvíjí, tak každý rok absolvuji specializovaná školení, zejména v oblasti investic a majetkového poradenství. Mým cílem je, aby všichni moji klienti dosáhli finanční nezávislosti. Nenechte svoje peníze zahálet! Společně je pošleme do práce! :-)